Sólo pro tři: Brel - Vysockij - Kryl

Sólo pro tři: Brel - Vysockij - Kryl


Národní divadlo
Národní třída 2, Praha 1, 11000
tel: 224 913 399, email: info@narodni-divadlo.cz, Www

Taneční divadlo inspirované životy a písněmi
tří zpívajících básníků 60. a 70. let minulého století - Jacquese Brela, Vladimira Vysockého a Karla Kryla.




Hudba Jacques Brel, Vladimir Vysockij, Karel Kryl
Námět, choreografie a režie Petr Zuska
Scéna Jan Dušek
Kostýmy Lucie Loosová
Světelný design Petr Zuska, Pavel Kremlík
Zvuková režie Zbyněk Perla
Baletní mistři Veronika Iblová, Jan Kodet
Překlady básní Jiří Dědeček
Tančí sólisté a soubor baletu Národního divadla

Nejbližší termíny představení:
út 1. září 2009, 19:00
čt 17. září 2009 19:00
st 3. února 2010 19:00
čt 4. února 2010 19:00
čt 6. května 2010 19:00
pá 14. května 2010 19:00
st 19. května 2010 19:00


Petr Zuska o svém autorském záměru
Tři zpívající básníci, tři velcí umělci, tři lidé. Tři různé kultury, osobnosti, osudy.
Ač rozdílní v rámci jazyka, hudebního projevu i poezie textů, existuje daleko více toho, co je naopak spojuje. Dnes již klasici, kteří se klasiky stát nechtěli, jako by promlouvali podobnou řečí. Slovy, která tryskají hluboko z nitra hrudníku a která jsou pravdivá tak, jak pravda jen dokáže být. Slovy, která neúnavně rebelují proti násilí, šosáctví a zradě, která nepřestanou vyzdvihovat cit, něhu a lásku. Tři nekompromisní bojovníci za lidství s velkým „L“.
Taneční divadlo s podtitulem Sólo pro tři není čistě narativním příběhem. Spíše jde o obrazy spojující se v jakousi bizarní mozaiku, jež je „flashbackem“ někoho, kdo se možná jmenuje Jacques, možná Vladimir nebo snad Karel… Ale to je vlastně jedno. Tento „kdosi“ v sobě nese střípky všech tří a vlastně do určité míry dnes mluví za ně. Ve smyslu nekonečné oslavy života, nesmiřitelnosti se špatností, zlem a marností, v rámci svérázného humoru, bezbřehého smutku a nevyhnutelné samoty. V duchu nespoutané vnitřní energie, která dává vzniknout něčemu neotřelému a originálnímu, která ale rovněž vysává a zabíjí. Energie, která se „podepsala“ i na mnoha dalších umělcích a velkých lidech a která podle mého má co do činění i s osobností Borise Rösnera, vynikajícího českého herce, který měl být původně součástí tohoto projektu jako spolutvůrce a interpret. Borise jsem si vždy velmi vážil jako umělce i přítele a toto představení je mu tedy z mnoha důvodů věnováno. Boris odešel nečekaně a předčasně, paradoxně podobně, jako ti tři výše jmenovaní.
O smrti jako takové nikdo z nás tady nic moc neví. Jisté je, že bez ní není ani života - respektive život sám si ji nese s sebou. Není to tedy jen jakási bezpohlavní tryzna, je to něco, co nás provází, co je všudypřítomné, nevyhnutelné a čekající v čase nám vyměřeném. Anděl, ďábel, květina, umírající kamarád, narozené dítě, láska, něha, černý humor, milenka, matka… děvčátko s páskou na očích.
Žaku, Voloďo, Karle… Borisi - dost možná mi teď koukáte přes rameno a pravděpodobně už se jen shovívavě usmíváte… To nevadí, jsem rád, že jste tak nějak pořád tady.


Odkazy: Vstupenky


Vyhledat všechny akce tohoto pořadatele